Spoj

Dům, jenž je zhmotněním úvah o spojení architektury a krajiny. O pouštění síly přírody dovnitř. O vycházení ven. Showroom oken, dveří, posuvných skleněných stěn. Kde je lze nejen vidět, ale i zažít.

okna a dveře

Místo protkáné rozmanitým řešením oken, dveří. Jako představení možností i experiment s formou a funkcí. Od posuvných velkoformátových skleněných stěn po menší, specifická okna. V různých materiálech, detailech. Rovněž i provedení nevšední. Posuvná okna, která se vznášejí na energetickém poli, což umožňuje odsunutí i abnormálních velikostí. Pivotové dveře. Sedací okno, ve kterém se sklo odsune a ocitáte se v zahradě. Okno levitující uprostřed skla. Okna a dveře obložená mosazí nebo cortenem.

„Louka vešla do domu, stromy na hřebeni také. Vycházíme ven.“

spojení

Aby vyzněly pravé podstaty oken, dostal dům náruč, která přivádí louku a propojuje interiér a zahradu v jeden prostor. Otevřel se dalekým výhledům i síle atmosfér zvenčí.

Znovuzrodil se rekonstrukcí družstevní haly z roku 1950, která sloužila jako sklad obilí. Ta byla uzavřená do sebe, cestou i plotem oddělená od louky.

Kopce

„Schodiště zobrazuje siluety okolních Bílých Karpat, které se pyšní svou jedinečnou přírodou. Vyrobeno z masivního dřeva, čtyřiceti kubických metrů borovice, je ztělesněním přírodní krásy. Hmota ve tvaru kopců představuje spojení síly přírody a dovednosti lidské ruky, navazuje na kulturní dědictví, tradice řemeslné výroby a práce se dřevem. Tvar schodiště slouží zároveň jako jakýsi amfiteátr, kde se lze potkávat nebo pozorovat krajinu skrze obrovské okno, protože pohled odněkud někam je zásadním tématem tohoto místa.” Maxim Velčovský

Krajinou

“Propsat krajinu. Vyslovit Člověka. Prošeptat čin. Zevnitř ven a zase naopak. Propsat se skrz. Tlukot, klid, smíření. Krajina vstupující z venku dovnitř. Skrz. Lineárnost a oproštěnost od efektů pro efekt. Lehkost a nespoutanost. Dialog s Valašskou krajinou. Pigment nanášený ze zadní strany prostupující skrz plátno a tiše promlouvající směrem do prostoru. Tušit nevýslovné.” Lukáš Musil

architektura

Architekturu a atmosféru domu formovaly myšlenky o dobrých oknech. I chtění, aby dům nerušil v krajině. Je tak drsnější a tmavší navenek, střídmý a klidný uvnitř. Hmota je prolnutí mezi dvěma objemy. Původní halou s tradičním tvaroslovím se sedlovou střechou a novou betonovou náručí, která otevírá dům směrem do krajiny.

architektura

ze skladu obilí

Dům se znovuzrodil rekonstrukcí družstevní haly z roku 1950, která sloužila jako sklad obilí. Původně uzavřený objekt se otevřel, aby vyzněly pravé podstaty oken.